AKTUALITY

  • 3.7.2018

    Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2018/2019

    Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga schválil po projednání v 27. poradě vedení MŠMT dne 3. 7. 2018 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2018/2019.

  • 3.7.2018

    Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2018/2019

    Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga schválil po projednání ve 27. poradě vedení MŠMT dne 3. 7. 2018 znění kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, podle nichž bude Česká školní inspekce školy a školská zařízení ve školním roce 2018/2019 hodnotit. Kritéria vycházejí z modelu tzv. kvalitní školy, který Česká školní inspekce ve spolupráci s externími odborníky vytvořila.

  • 15.6.2018

    Tematická zpráva - Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách

    Česká školní inspekce zveřejňuje tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017.

  • 13.6.2018

    Česká školní inspekce diskutovala s oborovými didaktiky nad výsledky testování

    Ve dnech 29. května, 5. června a 7. června 2018 se na ústředí České školní inspekce uskutečnily odborné semináře nad výsledky testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol, které Česká školní inspekce realizovala na jaře roku 2017. Semináře navázaly na tradici pořádat setkání s různě zaměřenými odborníky nad výsledky testování prováděných Českou školní inspekcí, která byla založena již před několika lety.

  • 7.6.2018

    Česká školní inspekce provedla šetření PISA 2018 a TALIS 2018

    V rámci pravidelného zapojování České republiky do mezinárodních šetření v oblasti vzdělávání provedla Česká školní inspekce na jaře tohoto roku hlavní sběry dat šetření PISA 2018, které bylo v aktuálním cyklu zaměřeno zejména na sledování čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků, a TALIS 2018 mapujícího pracovní podmínky učitelů a ředitelů škol. Zároveň byl realizován také a pilotní sběr dat šetření TIMSS 2019, které se věnuje matematice a přírodovědě.

» Zobrazit všechny články z rubriky

Výsledky PISA 2015 - úroveň patnáctiletých žáků ve vybraných gramotnostech

V období od konce března do poloviny dubna 2015 byl realizován další cyklus zjišťování úrovně přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci mezinárodního projektu PISA, který je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Šetření je navrženo tak, aby v jednotlivých zemích poskytovalo tvůrcům školské politiky důležité informace o fungování jejich vzdělávacích systémů a o vývojových trendech a aby také umožnilo mezinárodní srovnávání. Šetření PISA je realizováno ve tříletých cyklech, přičemž pokaždé je kladen důraz na jednu z uvedených gramotnostních oblastí. Hlavní testovanou oblastí šetření PISA 2015 byla po devíti letech přírodovědná gramotnost. Úroveň všech sledovaných funkčních gramotností žáků byla zjišťována prostřednictvím elektronického testu, který byl doplněn o kontextové dotazníky pro žáky, ředitele zapojených škol a vybrané učitele. Testové úlohy byly vytvořeny na základě rozmanitých situací běžného života a záměrně v nich nebyl kladen důraz na to, jak žáci umí reprodukovat získané vědomosti, ale na to, jak dokážou schopnosti a osvojené dovednosti využít. Další oblastí šetření byla schopnost týmového řešení různých problémů, ovšem výsledky této části společně se zjištěními z učitelského dotazníku budou k dispozici až ke konci roku 2017. V České republice je garantem a realizátorem mezinárodních šetření Česká školní inspekce jako národní autorita pro hodnocení kvality a efektivity počátečního vzdělávání.

 

Účastníci

Od roku 2000 se ke třiceti dvěma členským zemím OECD připojovaly další členské i ostatní země nebo ekonomické regiony, cyklu PISA 2015 se jich účastnilo 72. Do šetření PISA 2015 bylo v České republice zapojeno 345 škol a testováno bylo přes 6500 žáků, doplňkového dotazníkového šetření se kromě žáků (zjišťováno rodinné zázemí a názory či postoje týkající se podmínek a průběhu vzdělávání) zúčastnili také ředitelé zapojených škol (informace o škole obecně, o postupech hodnocení, o vedení školy a pedagogů, o atmosféře ve škole) a téměř 6000 pedagogů (zjišťovány pedagogické postupy, odborná kvalifikace a další vzdělávání, názory a postoje týkající se školy a její atmosféry).


Výsledky

Přírodovědná gramotnost: Nejvyššího počtu bodů v testu přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci ze Singapuru, následovaní žáky z Japonska, Estonska a Finska. Výsledek žáků z České republiky má hodnotu 493 bodů a byl v testu přírodovědné gramotnosti srovnatelný s průměrem zemí OECD a srovnatelný s výsledkem žáků z Norska, USA, Rakouska, Francie, Švédska, Španělska, Lotyšska a Ruské federace. Česká republika se ovšem zařadila do skupiny sedmi zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2006 se za devět let statisticky významně zhoršil.

Ve vzdělávacích oblastech živé systémy, fyzikální systémy a systémy Země a vesmíru dosáhli čeští žáci oproti roku 2006 nižších výsledků ve všech sledovaných druzích škol a nevykazovali ve zvládnutí přírodovědných vzdělávacích oblastí výraznějších rozdílů. Měli relativně lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost procedurální (např. příprava pokusu). Dovednost vysvětlovat jevy vědecky zvládli čeští žáci lépe, ovšem hůře vyhodnocovali a navrhovali přírodovědný výzkum. Vědecky interpretovat data a důkazy zvládali průměrně. Z výsledků šetření PISA se ukazuje, že čeští žáci se v rámci přírodovědných předmětů pouze v omezené míře setkávají s výukou zahrnující experimentování a badatelskou činnost.

Od roku 2006 se podíl českých patnáctiletých žáků s nedostatečnou úrovní přírodovědné gramotnosti zvýšil o 5 % a podíl českých žáků ve dvou nejvyšších gramotnostních úrovních se o 4 % snížil. Pod úrovní, kterou PISA považuje za základní, je 1/5 podílu českých žáků.

Matematická gramotnost
V testu matematické gramotnosti dosáhli nejlepšího výsledku žáci ze Singapuru, Japonska, Číny, Korejské republiky, Švýcarska a Estonska. Žáci z České republiky dosáhli výsledku 492 bodů, což je srovnatelný výsledek s průměrem zemí OECD. Srovnatelný výsledek měli žáci z Vietnamu, Ruské federace, Švédska, Austrálie, Francie, Velké Británie, Portugalska, Itálie a Islandu. V několika málo zemích byly v matematické gramotnosti dívky lepší než chlapci, avšak v průměru zemí OECD dosáhli chlapci o 8 bodů lepšího výsledku než dívky. Výsledky českých dívek a chlapců byly srovnatelné.

Čtenářská gramotnost
Nejlepších výsledků v testu čtenářské gramotnosti dosáhli žáci v Singapuru, Kanadě, Finsku, Irsku, Estonsku, Korejské republice, Japonsku a Norsku. V testu čtenářské gramotnosti byli čeští žáci s počtem 487 bodů mírně pod průměrem zemí OECD a dosáhli výsledků srovnatelných se žáky v Ruské federaci, Číně, Švýcarsku, Lotyšsku, Chorvatsku, Vietnamu, Rakousku, Itálii, Islandu, Lucembursku, Izraeli a Argentině. Dívky dosáhly ve čtenářské gramotnosti lepších výsledků než chlapci ve všech zúčastněných zemích, avšak průměrný rozdíl chlapců a dívek se v zemích OECD v průběhu času snižuje.
 

Další faktory ovlivňující výsledky žáků

V České republice jsou rozdíly ve výsledcích žáků uvnitř škol podprůměrné, zatímco rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami jsou nadprůměrné. Větší rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami než v ČR lze nalézt pouze v osmi zemích OECD. Patří mezi ně např. Nizozemsko, Maďarsko, Německo a Rakousko. Celkové rozdíly ve výsledcích českých žáků jsou z 55 % způsobeny rozdíly uvnitř škol (průměr zemí OECD je 69 %) a ze 44 % je působí rozdíly mezi školami (průměr zemí OECD je 31 %). Česká republika se tak řadí k zemím, kde výsledky žáků do jisté míry záleží na tom, do které školy žák chodí. Český vzdělávací systém podle této charakteristiky plně nezabezpečuje všem žákům v rámci povinné školní docházky srovnatelné vzdělávací příležitosti a funguje spíše selektivně.

Dle OECD průměrné výsledky žáků rostou se stoupajícími výdaji zemí na vzdělávání. Tato zákonitost je však pouze obecná a ukazuje se, že menší výdaje na žáka se automaticky nemusí rovnat slabému výsledku. Výsledek českých žáků je v kontextu zemí OECD lepší, než by odpovídalo vynaloženým nákladům na jejich vzdělávání.

Národní zpráva z mezinárodního šetření PISA 2015 je k dispozici v přiložené elektronické publikaci.