Dovolte mi, abych vám představila jednoho žáka naší školy ze třídy 3.OT. Jmenuje se Martin Foltyn a nejspíše ho zastihnete v dresu Baníku na Bazalech.
Rozhovor s ním:
- Ahoj Martine, řekni nám, jak dlouho hraješ za Baník.
Za Baník už hraju 8 let. Začínal jsem v roce 2007 jako střední záložník v dorostu. Tehdy nás trénoval Petr Fišár, skvělý chlap, který si uměl získat respekt nás puberťáků svou inteligencí a zapálením pro fotbal. V mladším dorostu jsem pobyl rok a pak si mě vybrali do staršího dorostu.
- Jak se tvoje fotbalová kariéra se vyvíjela v Baníku?
Ve starším dorostu jsem pobyl další rok, hráli jsme tehdy i s mladými sparťany, jako byli Čermák, Krejčí a Brabec. Taky jsme jezdili často do Francie na mezinárodní turnaje, kde jsme se setkali například s FC Lill. Po roce přišel do mého zásadní člověk, trenér Jan Baránek, který si mě povolal do baníkovské juniorky. Byla to pro mě obrovská zkušenost, protože jsem hrál proti dosti starším klukům než jsme já sám a ti mi nic nedarovali.
- Jaké je to v A-týmu Baníku?
Do A týmu jsem přišel v roce 2012. Tehdy tam trénoval Radek Látal, bývalý hráč Baníku Ostrava jeho mistrovské sezóny. Tehdy jsem se poprvé dostal do dospělého fotbalu. Byla to pro mě jedinečná a neopakovatelná zkušenost, vždyť jsem byl mezi chlapy, kteří byli parťáky baníkovských hvězd, jako je Milan Baroš nebo Honza Laštůvka.
- Co všechno děláš pro to, aby ses v Baníku udržel?
Po každodenním dvouhodinovém tréninku jdu ještě do tělocvičny na Bazalech. Tam si dám hoďku na strojích. Ve volném čase běhám na Lučině, týdně tak 10 kiláků. A ještě k tomu individuálně trénuju techniku s míčem, zvláště střelbu.
- A co konkurence?
Na každém postu je silná konkurence. Trenéři nás sledují během utkání a zapisují všechny naše úspěchy i prohřešky. Bojovat o své místo musíme zkrátka každý den.
- Jak se připravuješ na zápas? Máš nějaký speciální rituál?
Rozhodně minimálně 2 dny před zápasem si hlídám stravu, jím hlavně zeleninu a kvalitní bílkoviny, dodržuju pitný režim bez coly a piva. 1,5 hodiny před zápasem nasadím sluchátka a poslouchám motivační hudbu, která mě na zápas nabudí. Chvíli před utkáním nervozita určitě je - to k vrcholkovému sportu patří. Po prvním kontaktu s balónem ale vše přejde a jde se na věc.
- A vy, jako baníkovci, máte nějaké rituály?
Tak rozhodně. Před duelem má trenér k nám „svou řeč“, pak si pustíme motivační hudbu, třeba Kabáty Brousíme nože, meče, a navzájem se burcujem a hecujem. A taky před domácím zápasem máme společnou ranní rozcvičku, kde hrajeme hru BAGO. Kdo má nejvyšší počet nahrávek, ten pak u oběda před všemi bez doprovodu zpívá! To je pak nervozita!!! Je to hrozné.
- Co osobní život? Máš čas na kamarády, holky a tak?
Když opravdu chci, tak si na svém blízké čas najdu, horší je to se školou.
- Jaké jsou tvoje plány do budoucna?
Rozhodně co nejdéle hrát 1. českou ligu. Samozřejmě, kdyby se dařilo, tak zkusit štěstí i v zahraničí.
Děkujeme za rozhovor a přejeme ve sportovní kariéře jen to nejlepší !!!
PhDr. Iveta Družincová
