Obecná ustanovení
Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.
Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“).
OBSAH
I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
II. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,
III. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace
IV. Zásady pro používání slovního hodnocení, hodnocení v ZŠ speciální
V. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace,
VI. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
VII. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
1. Hodnocení je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka.
2. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, provádí se průběžně a celkově na konci každého pololetí. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
3. Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem nebo individuálním vzdělávacím plánem. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém učí více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období učitelé po vzájemné dohodě.
4. Ohodnocení výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Přihlíží ke speciálně vzdělávacím potřebám žáka, zdravotnímu stavu, individuálním a věkovým zvláštnostem, zájmům i ke kvalitě jeho výchovného prostředí. Ředitel školy bude působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
5. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka a to formou průběžných zápisů do žákovských knížek, sdělení.
Před koncem každého čtvrtletí budou sděleny výchovně vzdělávací výsledky žáků zákonným zástupcům na třídních schůzkách rodičů nebo konzultačních hodinách, při neúčasti rodičů budou zapsány výsledky za I. a III. čtvrtletí do žákovských knížek. V případě mimořádného zhoršení informuje učitel prokazatelným způsobem zákonného zástupce žáka neprodleně.
6. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
7. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a se souhlasem zákonného zástupce.
8. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace při přestupu na jinou školu, pokud o to škola požádá a nebo zákonný zástupce žáka a také pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
9. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
10. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
11. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
12. .Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.14
13 .Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
14 .Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
15. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
16 .Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
Zásady pro hodnocení chování:
1 .Klasifikaci chování žáka navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli školy. Navrhovaná výchovná opatření i snížené známky z chování projedná na pedagogické radě.
2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období, a to ve škole a při akcích organizovaných školou.
3. Při klasifikaci se přihlíží k individuálním a věkovým zvláštnostem žáků, morální a sociální vyspělosti žáka. Na žáky, kteří jsou v péči psychiatra a jejich chování je problémové, se výchovná opatření a snížená známka z chování nevztahují a jsou respektována navrhovaná opatření v součinnosti s odbornými pracovníky.
4. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.
Pochvaly a jiná ocenění
5. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
6. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
7. Opatření k posílení kázně se ukládá, jestliže se žák závažně nebo opakovaně proviní proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití nebo porušuje společenské normy. Opatření zpravidla předchází před sníženou známkou z chování. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
8. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.
9. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
10. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci, učitel o něm učiní záznam v třídním výkaze a katalogovém listě žáka.
7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
II. Pravidla pro sebehodnocení žáků:
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků a posiluje se tímto sebeúcta a sebevědomí žáků.
2. Žáci se učí hodnotit svoje výsledky práce, opravovat chyby, učí se chápat, že chybovat je přirozenou věcí v procesu učení. Současně by se měli naučit přiznat chybu.
3. Při sebehodnocení by se žáci měli naučit popsat:
· co se jim daří
· co ještě nezvládají
· jak mají pokračovat dál
4. Žáci by se měli naučit, aby svoje výkony a výsledky práce pokud možno objektivně komentovali, srovnávali s ostatními, aby uměli ocenit sama sebe, ale i být sebekritičtí..
III. Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace
1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
Kriteria pro klasifikaci chování:
Stupeň 1 – velmi dobré
Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 – uspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti školnímu řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na mimoškolních akcích. Žák je méně přístupný výchovnému působení , zpravidla nebyla účinná důtka třídního učitele, ředitele školy a žák se dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost, ohrožuje zdraví a bezpečnost svou nebo jiných osob.
Stupeň 3 – neuspokojivé
Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití ve škole a porušuje právní normy. Přes veškerá opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.
Kriteria pro klasifikaci prospěchu
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 –výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
Při hodnocení se na prvním stupni použije pro zápis hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.
Stupeň 1 – výborný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami. Ústní a písemný projev je zpravidla správný a výstižný. Žák je schopný samostatně pracovat po předběžném návodu učitele.
Stupeň 2– chvalitebný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele.
Stupeň 3 – dobrý
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je málo rozvinutý. žák je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele.
Stupeň 4 – dostatečný
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků četné a závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je nerozvinutý, žák je schopen pracovat pouze pod trvalým vedením učitele.
Stupeň 5 – nedostatečný
Žák si předepsané učivo neosvojil. Jeho ústní a písemný projev je nevyhovující. Žák není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele.
IV.Zásady pro používání slovního hodnocení
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Formu slovního hodnocení lze zvolit pro hodnocení výsledků práce žáka ve všech předmětech nebo pouze v některých z nich.
Slovní hodnocení je třeba formulovat ve smyslu pozitivní motivace a podpory osobního rozvoje žáka. Sdělení by měla být ve své formě kladná, avšak objektivní, v případě potřeby negativního hodnocení oslabená ve významu používání slov jako ,,často“, „převážně“, apod., prezentována vždy jako projev zájmu o žáka.
Slovní hodnocení obsahuje:
- konkrétní informace o výsledcích, dosažených v jednotlivých předmětech, jejich srovnání s předešlými výkony žáka, míru splnění požadavků daného předmětu, přesvědčení o dalším možném zlepšení výkonu žáka
- popis chování při výuce, způsob zvládání požadavků kladených na žáka
- výpověď o jeho sociálním chování, schopnost spolupracovat, podřídit se, pomoci druhým atd.
- posouzení individuálních vlastností žáka, mají-li vztah k sledovanému pokroku ve vývoji jeho osobnosti.
V. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
1. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
2. Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
3. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) pracoval(a) úspěšně,
b) pracoval(a).
4. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
VI. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
Podklady pro klasifikaci a hodnocení získává učitel zejména:
- soustavným sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování
- různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků/praktické, pohybové, ústní,písemné/
- analýzou výsledků aktivit žáků, zvl. se zaměřením na manuální zručnost, celkovou sociální vyspělost a samostatnost
- konzultacemi s ostatními učiteli, vychovatelkami, asistentkami pedagoga, pracovníky SPC
Postup při klasifikaci a hodnocení
1.Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
2.Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
3.Učitel soustavně vede evidenci o klasifikaci žáka.
4.Při klasifikaci a hodnocení přihlíží učitel k úsilí vynaloženému žákem, jeho postolům k učení, snaze žáka a jeho postižení. v odůvodněných případech lze žáka neklasifikovat, o čemž rozhodne ředitel na základě návrhu třídního učitele, odborného posudku SPC nebo PPP a odborného lékaře .
5.Učitel informuje nejméně každé čtvrtletí zákonného zástupce žáka o jeho prospěchu a chování, V případě zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonného zástupce neprodleně.
6.Ředitel školy dbá na jednotnost hodnotících měřítek učitelů.
7.Při klasifikaci žáka, který nejméně tři měsíce před konce, klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován. se po návratu do kmenové školy respektuje návrh klasifikace školy při zdravotnickém zařízení.
8.Alternativně vyučující využívá při průběžném hodnocení žáků:
1* kvalitně,uhledně a samostatně vypracovaná úloha
1 / 2 lomítko znamená zohlednění individuálního přístupu vyučujícího
dětská razítka pro hodnocení využívá vyučující přppravné třídy,případně i v ostatních třídách pro zvýšení motiavce ve výuce
8.Přestupuje-li žák na jinou školu, zpracuje třídní učitel zprávu o jeho chování, docházce a klasifikaci v jednotlivých předmětech.
VII. Podrobnosti o komisionálních a o opravných zkouškách
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci I. nebo II. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, musí požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad.
KOMISIONÁLNÍ PŘEZKOUŠENÍ SE MUSÍ KONAT NEJPOZDĚJI DO 14 DNŮ OD DORUČENÍ ŽÁDOSTI NEBO V TERMÍNU DOHODNUTÉM SE ZÁKONNÝM ZÁSTUPCEM ŽÁKA.
Komisionální přezkoušení
1.Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2.Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3.Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
4.O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Opravná zkouška
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci II. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Opravné zkoušky jsou komisionální.
Žákovi, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy, v případě .že je vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad, tj. OŠ MHMP.
Pro složení komise a její činnost platí obdobně stejná ustanovení jako u komisionálního přezkoušení.
VI.Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
1 .Dítětem, žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
8. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak
Vypracoval: Mgr. Richard Špringer
Školská rada schválila dne: 26.8.2016
Pedagogická rada projednala dne: 26.8.2016
Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1.9.2010