S děsem v očích jsme sledovali velkou oblevu z přelomu roku. Sníh mizel přímo před očima dokonce i v alpských horských střediscích a před námi byl dlouho očekávaný lyžařský kurz pro 7. ročníky. Dva týdny scházely do našeho odjezdu a sjezdovky v Železné Rudě, kam jsme měli namířeno, byly zcela bez sněhu. Každý den jsme netrpělivě sledovali předpověď počasí. A jako zázrakem se počátkem týdne, kdy jsme odjížděli, ochladilo, a tak mohlo začít zasněžování sjezdovek pomocí sněžných děl. Nakonec se přidalo i sněžení. A tak jsme v sobotu 21. ledna přijeli do zasněžené krajiny.
Víkend jsme však strávili mimo sjezdovky, protože nebyly ještě připravené. Užili jsme si koulovačky, ježdění na kluzácích a jiné sněžné radovánky.
V pondělí byla zprovozněna polovina sjezdovky Nad nádražím, a tak jsme vyrazili na lyže. Nejprve byli žáci na základě svých lyžařských schopností rozděleni do 3 družstev. V prvních dvou byli žáci, kteří již lyžařské zkušenosti měli z dřívějška. Tato družstva se hned dopoledne vydala na sjezdovku, kde zlepšovala své lyžařské dovednosti. Žáci, kteří na lyžích dosud nestáli, zůstali na svahu pro začátečníky a začali s výukou lyžování od základů. Díky jejich píli byly pokroky tak veliké, že se postupně všichni propracovali až na velkou sjezdovku. Naučili se nastoupit i vystoupit z vleku a bezpečně sjížděli sjezdovku.
I přes veškerou opatrnost a poslušnost žáků se nám nepodařilo vyvarovat úrazu. Jednalo se o zranění kolene. S pomocí velmi ochotného člena Horské služby a obsluhy lyžařského areálu se nám podařilo zraněnou dívku svézt ze sjezdovky. Horská služba nám zajistila transport zraněné do klatovské nemocnice a zpět převozovou sanitou. Ochotný pan řidič sanity nás po celou dobu v nemocnici doprovázel na jednotlivá vyšetření. Zranění naštěstí nebylo vážné, ale na lyžování už to nebylo. I přes to jsme se rozhodli, že dívka zůstane s námi až do konce pobytu, aby zůstala s kolektivem.
Podmínky pro lyžování nebyly ideální po celou dobu našeho pobytu a další sjezdovky v areálu zůstaly uzavřené. Proto se na jedné poloviční sjezdovce sešlo několik škol, čímž vznikaly dlouhé fronty na vlek. A zatímco v loňském roce jsme mohli nastoupit na vlek hned pod chatou Ořovský, letos jsme museli využít několikrát denně služby skibusu, což bylo náročné, protože autobus nezajížděl až k ubytování. Navíc odpoledne jsme museli chodit ze sjezdovky pěšky, protože už další skibus nejel. Velký dík patří ochotnému řidiči skibusu, který nám zastavoval co nejblíže k chatě Ořovský a velmi trpělivě čekal, až všichni žáci bezpečně nastoupí a vystoupí. Nutno ještě podotknout, že s námi v autobuse jezdil ještě jeden kurz z plzeňské základní školy, který byl také ubytovaný ve stejném hotelu.
Další velké poděkování patří paní vedoucí chaty Ořovský nejen za výbornou péči o nás, ale i za službu navíc, kdy nám všem vyjednala možnost nechávat lyže uložené u sjezdovky a zajistila nám i jejich odvoz tam i zpět.
Návratem ze sjezdovky však den nekončil. Po večeři byl pro žáky vždy nachystán program ve formě různých aktivit a her.
Po celou dobu byli žáci odměňováni Fáníky (speciální měna lyžařského kurzu). Za utržené Fáníky si mohli žáci zakoupit nejrůznější odměny na závěrečném jarmarku.
I přes počáteční nepřízeň počasí a obavy proběhl lyžařský kurz bez závažných komplikací. Žáci přijeli z kurzu nadšeni a plni zážitků.
Ing. H. Hoffmannová
