Po náročné svatojánské noci nastalo obrovské dilema, zda jít na tak už dlouho plánovanou pěší túru, která byla již několikrát přeložena skrze počasí nebo zvolit jiný, méně zajímavý program. Ranní mapa aktuálních srážek nám dala naději, že turistický výlet žáků 4. a 5. ročníku by se mohl vydařit. Vždy na konci školního roku už tradičně tento pochod na rozloučení pořádáme. Věděli jsme, že po noční bouřce trasa nebude jednoduchá, že nemůžeme očekávat suché lesní pěšinky, ale zase opak letního dusna byl pro nás vidinou příjemného dopoledne. Trasa začala nad ZŠ Ohrada, kde nastalo nejprudší stoupání na hřeben Vsetínských vrchů. Tradiční pěkné výhledy skrze mlhu nebyly, ale nám se šlo příjemně a i tak nám příroda poskytovala mnoho radosti. Asi po třech hodinách putování na východ jsme své kroky stočili jižněji k vysílači Ochmelov. Tady už byla viditelnost krásná a nás potěšil výhled na valašské kopečky. Po sestoupení k řece Bečvě nás čekala závěrečná a asi pro mnohé nejobtížnější část pochodu, protože některé děti už cítily velkou únavu. Ale představa oběda v místní restauraci nám byla dobrým pohonem. A ta odměna v podobě výborného jídla! Bez těch ušlých 18 km by nám možná tak výtečně ani nechutnal. Nakonec nám počasí opravdu vyšlo a pro všechny byla naše túra příjemným zážitkem.